Úrok z prodlení u vkladů v době pozastavení nakládání s vklady?
Zveřejněno v bulletinu ZIS č. 1-2/2002, aktualizováno 22.4. 2002

Stručná definice pozastavení nakládání s vklady v zákoně 87/1995 Sb. vyvolala diskuse o povaze tohoto režimu i ve vztahu k otázce příp. nároku člena na úrok z prodlení z vkladů v záložně jinak splatných, pokud jedinou překážkou jejich vyplacení je rozhodnutí nuceného správce nebo Úřadu o pozastavení nakládání s vklady.

Z obecné právní úpravy plyne.

1. Dle §517 občanského zákoníku 40/1964 Sb. je úrok z prodlení definován jako nárok z prodlení peněžitého plnění. Výši úroku z prodlení konkretizuje nařízení vlády 142/1994 Sb. na dvojnásobek diskontní sazby ČNB platné v první den prodlení.
2. Dle §369 obchodního zákoníku 513/1991 Sb. lze úrok z prodlení sjednat ve smlouvě. Není-li smluvně sjednán, řídí se úrok z prodlení občanským zákoníkem.

Úrok z prodlení lze požadovat za minulé období pouze v délce zákonné promlčecí lhůty (občanský zákoník 3 roky, obchodní zákoník 4 roky).

Uvedené konkrétně ve vztahu k vkladům v záložně znamená:

1. Podmínky a výše úroku z prodlení se stanoví dle občanského nebo obchodního zákoníku podle toho, který předpis upravuje příslušný druh vkladu, který je v prodlení.
2. Jednou z podmínek vzniku nároku vkladatele na úrok z prodlení je, že záložna byla v prodlení, tj. že vkladatel záložně doručil žádost o výplatu svých vkladů, které nebyly neukončeným termínovaným vkladem bez možnosti předčasného ukončení a byly jinak splatné, a záložna výplatu neprovedla.

Pozn.: Posouzení příp. nároku na úrok z prodlení nezávisí na tom, zda vkladatel je/není člen záložny.

3. Pokud vkladateli u určitých vkladů vznikl nárok na úrok z prodlení, neúročí se tyto vklady v prodlení běžnou úrokovou sazbou, resp. běžný úrok se za období úroku z prodlení z vkladů stornem odúčtuje a současně opravený zůstatek k 31.5. 2001 oznámí Fondu, který nově vypočte nižší pojištění.
4. Požaduje-li vkladatel vyčíslit úrok z prodlení naběhlý k určitému datu, může k tomu vyzvat záložnu nebo jej vyčíslit sám a požádat záložnu o potvrzení jeho výše.
5. Úrok z prodlení nelze zahrnout pod pojem “vklady a úroky” uvedený např. v §16 odst. 1 zákona 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech ve vztahu k definici pojištěných vkladů, resp. vkladů z nichž Zajišťovací fond družstevních záložen odvozuje výpočet náhrad za pojištěné vklady (dále pojištění vkladů).

Pozn.: Ojediněle se vyskytuje názor (Fond a Úřad), že úrok z prodlení do vkladů zahrnout lze. V tom případě by však podmínkou zahrnutí úroků z prodlení do vkladů např. k 31.5. 2001 (vzhledem ke dni vzniku nároku na zákonné pojištění vkladů 1.6. 2001) bylo, aby vkladatel do 5/2001 včas záložnu požádal o výpočet úroku z prodlení a zahrnutí do vkladů. To však v záložně neučinil žádný vkladatel a to i přes předeslanou hypotetičnost této možnosti.

6. V době regulačního režimu Úřadu v záložně 8.11. 1999 – 6.6. 2000, kdy nebylo účinné pozastavení nakládání s vklady (nebo i krátce před tímto obdobím, kdy záložna již neměla dostatečnou likviditu), nárok na úrok z prodlení vznikl, pokud vkladatel požádal o výplatu netermínovaných vkladů a záložna ji neprovedla, byť s odkazem na tento regulační režim. Úrok z prodlení běžel od dne doručení nesplněné žádosti vkladatele o výplatu.
7. Pravomocná usnesení soudní praxe a názory právních autorit se rozcházejí v otázce, zda pozastavení nakládání s vklady mj. znamená, že vklad v záložně je již jen z tohoto důvodu nesplatný (nebyl-li by splatný, pak ani po žádosti vkladatele o výplatu by nárok na úrok z prodlení nevznikl nebo by úrok z prodlení v tomto období nepřirůstal).

Vzhledem k tomu záložna nemůže přiznat nárok na úrok z prodlení za nevyplacené vklady za období pozastavení nakládání s vklady účinného od 7.6. 2000 do současnosti.